Klíčové informace pro lékaře v nemocnicích

informační materiál klíčové informace materiály sady nástrojů

V čem spočívá problém?

  • Bakterie rezistentní vůči antibiotikům se staly každodenní skutečností a problémem v nemocnicích v celé Evropě (1).
  • Nesprávné použití antibiotik může způsobit kolonizaci nebo infekci pacientů bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům, jako je např. Staphylococcus aureus rezistentní vůči meticilinu (MRSA), enterococci rezistentní vůči vankomycinu (VRE) a vysoce rezistentní gram-negativní bakterie (2-3).
  • Nesprávné používání antibiotik je spojeno se zvýšeným výskytem infekcí způsobených Clostridium difficile (4-5).
  • Výskyt, selekce a šíření rezistentních bakterií ohrožuje bezpečnost pacientů v nemocnicích, protože:
    • Infekce bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům vedou ke zvýšené nemocnosti a úmrtnosti pacientů i k prodloužení pobytu v nemocnici (6-7).
    • Rezistence vůči antibiotikům často působí opoždění vhodné antibiotické léčby (8).
    • Nevhodná nebo opožděná antibiotická léčba u pacientů s těžkými infekcemi je spojena s horšími výsledky a někdy i smrtí pacienta (9-11).
    • Možnosti vývoje nových antibiotik a jejich uvádění na trh jsou omezené, a jestliže rezistence vůči antibiotikům poroste, nebudou pro léčbu k dispozici žádná účinná antibiotika (12).

Jak přispívá k tomuto problému používání antibiotik?

  • U hospitalizovaných pacientů je vysoká pravděpodobnost, že jim bude podáno antibiotikum (13) a 50 % veškerého použití antibiotik v nemocnici může být nevhodné (4, 14).
  • Nesprávné používání antibiotik v nemocnicích je jedním z hlavních faktorů, které napomáhají rozvoji rezistence vůči antibiotikům (15-17).
  • Nesprávné používání antibiotik může mít kteroukoli z těchto podob (18):
    • antibiotika jsou předepisována zbytečně,
    • podávání antibiotik u kriticky nemocných pacientů je opožděno,
    • širokospektrální antibiotika jsou používána příliš rozsáhle, nebo jsou používána nesprávně úzkospektrální antibiotika,
    • dávka antibiotik je nižší nebo vyšší, než je indikováno u konkrétního pacienta,
    • délka antibiotické léčby je příliš krátká nebo příliš dlouhá,
    • antibiotická léčba není nasměrována podle výsledků mikrobiologické kultivace.

Proč podporovat uvážlivé používání antibiotik?

  • Uvážlivé používání antibiotik může zabránit vzniku a selekci bakterií rezistentních vůči antibiotikům (4, 17, 19-21).
  • Bylo prokázáno, že snížené používání antibiotik vede k nižšímu výskytu infekcí způsobených Clostridium difficile (4, 19, 22).

Jak podporovat uvážlivé používání antibiotik?

  • Mnohostranné strategie zahrnující využití soustavného vzdělávání, důkazy podložené antibiotické směrnice a politiky pro nemocnice, restriktivní opatření a konzultace s infekčním lékařem, mikrobiologem a lékárníkem mohou vést k lepší praxi při předepisování antibiotik a snížení rezistence vůči antibiotikům (4, 19, 23).
  • Bylo prokázáno, že sledování údajů o rezistenci vůči antibiotikům a používání antibiotik v nemocnici poskytuje užitečné informace sloužící jako vodítko pro empirickou antibiotickou léčbu u vážně nemocných pacientů (24).
  • Správné načasování a optimální délka podávání antibiotické chirurgické profylaxe je spojena s nižším rizikem infekcí v chirurgické ráně (25) a nižším rizikem výskytu bakterií rezistentních vůči antibiotikům (26).
  • Studie ukazují, že u některých indikací lze podávat léčbu po kratší, nikoli delší dobu, aniž by se to projevilo na výsledcích u pacientů, a současně je tento postup spojen s nižší četností rezistence vůči antibiotikům (15, 27-28).
  • Cestou ke snížení zbytečného používání antibiotik je odebírání mikrobiologických vzorků před zahájením empirické antibiotické léčby, sledování výsledků kultivace a směrování antibiotické léčby podle výsledků kultivace (29).

--------------------------------------------

  1. European Antimicrobial Resistance Surveillance SystemRIVM. 2009 [cited March 30, 2010].          
  2. Safdar N, Maki DG. The commonality of risk factors for nosocomial colonization and infection with antimicrobial-resistant Staphylococcus aureus, enterococcus, gram-negative bacilli, Clostridium difficile, and Candida. Ann Intern Med. 2002 Jun 4;136(11):834-44.
  3. Tacconelli E, De Angelis G, Cataldo MA, Mantengoli E, Spanu T, Pan A, et al. Antibiotic usage and risk of colonization and infection with antibiotic-resistant bacteria: a hospital population-based study. Antimicrob Agents Chemother. 2009 Oct;53(10):4264-9.
  4. Davey P, Brown E, Fenelon L, Finch R, Gould I, Hartman G, et al. Interventions to improve antibiotic prescribing practices for hospital inpatients. Cochrane Database Syst Rev. 2005(4):CD003543.
  5. Bartlett JG, Onderdonk AB, Cisneros RL, Kasper DL. Clindamycin-associated colitis due to a toxin-producing species of Clostridium in hamsters. J Infect Dis. 1977 Nov;136(5):701-5.
  6. Cosgrove SE, Carmeli Y. The impact of antimicrobial resistance on health and economic outcomes. Clin Infect Dis. 2003 Jun 1;36(11):1433-7.
  7. Roberts RR, Hota B, Ahmad I, Scott RD, 2nd, Foster SD, Abbasi F, et al. Hospital and societal costs of antimicrobial-resistant infections in a Chicago teaching hospital: implications for antibiotic stewardship. Clin Infect Dis. 2009 Oct 15;49(8):1175-84.
  8. Kollef MH, Sherman G, Ward S, Fraser VJ. Inadequate antimicrobial treatment of infections: a risk factor for hospital mortality among critically ill patients. Chest. 1999 Feb;115(2):462-74.
  9. Ibrahim EH, Sherman G, Ward S, Fraser VJ, Kollef MH. The influence of inadequate antimicrobial treatment of bloodstream infections on patient outcomes in the ICU setting. Chest. 2000 Jul;118(1):146-55.
  10. Lodise TP, McKinnon PS, Swiderski L, Rybak MJ. Outcomes analysis of delayed antibiotic treatment for hospital-acquired Staphylococcus aureus bacteremia. Clin Infect Dis. 2003 Jun 1;36(11):1418-23.
  11. Alvarez-Lerma F. Modification of empiric antibiotic treatment in patients with pneumonia acquired in the intensive care unit. ICU-Acquired Pneumonia Study Group. Intensive Care Med. 1996 May;22(5):387-94.
  12. ECDC, EMEA. ECDC/EMEA Joint Technical Report: The bacterial challenge: time to react 2009.
  13. Ansari F, Erntell M, Goossens H, Davey P. The European surveillance of antimicrobial consumption (ESAC) point-prevalence survey of antibacterial use in 20 European hospitals in 2006. Clin Infect Dis. 2009 Nov 15;49(10):1496-504.
  14. Willemsen I, Groenhuijzen A, Bogaers D, Stuurman A, van Keulen P, Kluytmans J. Appropriateness of antimicrobial therapy measured by repeated prevalence surveys. Antimicrob Agents Chemother. 2007 Mar;51(3):864-7.
  15. Singh N, Yu VL. Rational empiric antibiotic prescription in the ICU. Chest. 2000 May;117(5):1496-9.
  16. Lesch CA, Itokazu GS, Danziger LH, Weinstein RA. Multi-hospital analysis of antimicrobial usage and resistance trends. Diagn Microbiol Infect Dis. 2001 Nov;41(3):149-54.
  17. Lepper PM, Grusa E, Reichl H, Hogel J, Trautmann M. Consumption of imipenem correlates with beta-lactam resistance in Pseudomonas aeruginosa. Antimicrob Agents Chemother. 2002 Sep;46(9):2920-5.
  18. Gyssens IC, van den Broek PJ, Kullberg BJ, Hekster Y, van der Meer JW. Optimizing antimicrobial therapy. A method for antimicrobial drug use evaluation. J Antimicrob Chemother. 1992 Nov;30(5):724-7.
  19. Carling P, Fung T, Killion A, Terrin N, Barza M. Favorable impact of a multidisciplinary antibiotic management program conducted during 7 years. Infect Control Hosp Epidemiol. 2003 Sep;24(9):699-706.
  20. Bradley SJ, Wilson AL, Allen MC, Sher HA, Goldstone AH, Scott GM. The control of hyperendemic glycopeptide-resistant Enterococcus spp. on a haematology unit by changing antibiotic usage. J Antimicrob Chemother. 1999 Feb;43(2):261-6.
  21. De Man P, Verhoeven BAN, Verbrugh HA, Vos MC, Van Den Anker JN. An antibiotic policy to prevent emergence of resistant bacilli. Lancet. 2000;355(9208):973-8.
  22. Fowler S, Webber A, Cooper BS, Phimister A, Price K, Carter Y, et al. Successful use of feedback to improve antibiotic prescribing and reduce Clostridium difficile infection: a controlled interrupted time series. J Antimicrob Chemother. 2007 May;59(5):990-5.
  23. Byl B, Clevenbergh P, Jacobs F, Struelens MJ, Zech F, Kentos A, et al. Impact of infectious diseases specialists and microbiological data on the appropriateness of antimicrobial therapy for bacteremia. Clin Infect Dis. 1999 Jul;29(1):60-6; discussion 7-8.
  24. Beardsley JR, Williamson JC, Johnson JW, Ohl CA, Karchmer TB, Bowton DL. Using local microbiologic data to develop institution-specific guidelines for the treatment of hospital-acquired pneumonia. Chest. 2006 Sep;130(3):787-93.
  25. Steinberg JP, Braun BI, Hellinger WC, Kusek L, Bozikis MR, Bush AJ, et al. Timing of antimicrobial prophylaxis and the risk of surgical site infections: results from the Trial to Reduce Antimicrobial Prophylaxis Errors. Ann Surg. 2009 Jul;250(1):10-6.
  26. Harbarth S, Samore MH, Lichtenberg D, Carmeli Y. Prolonged antibiotic prophylaxis after cardiovascular surgery and its effect on surgical site infections and antimicrobial resistance. Circulation. 2000 Jun 27;101(25):2916-21.
  27. Chastre J, Wolff M, Fagon JY, Chevret S, Thomas F, Wermert D, et al. Comparison of 8 vs 15 days of antibiotic therapy for ventilator-associated pneumonia in adults: a randomized trial. Jama. 2003 Nov 19;290(19):2588-98.
  28. Ibrahim EH, Ward S, Sherman G, Schaiff R, Fraser VJ, Kollef MH. Experience with a clinical guideline for the treatment of ventilator-associated pneumonia. Crit Care Med. 2001 Jun;29(6):1109-15.
  29. Rello J, Gallego M, Mariscal D, Sonora R, Valles J. The value of routine microbial investigation in ventilator-associated pneumonia. Am J Respir Crit Care Med. 1997 Jul;156(1):196-200.

Related content

Data

Informační materiály k oslovení lékařů v nemocnicích

sada komunikačních nástrojů

Sada nástrojů obsahuje šablony a klíčové informace pro zdravotnické pracovníky, nápady na osvětové aktivity a návrhy taktik, jak informace předat jak poskytovatelům primární péče, tak pacientům.