Klíčová sdělení pro nemocniční lékárníky

Úkoly

1.    Mezi vaše úkoly související se zlepšováním používání antibiotik patří [42,56,76,94,95]:
a)    účastnit se jakožto klíčový člen v týmu pro dohled nad používáním antibiotik;
b)    spolupracovat se specialistou na infekční choroby a klinickým mikrobiologem při zavádění programu pro dohled nad používáním antibiotik;
c)    zlepšovat kvalitu předepisování antibiotik (např. kontrolovat lékové interakce, optimalizovat dávkování a cestu podání, zajišťovat prevenci nežádoucích účinků);
d)    konzultovat s předepisujícími lékaři v nemocnicích a poskytovat zpětnou vazbu s cílem zajistit kvalitní předepisování antibiotik;
e)    zavádět opatření týkající se omezení soupisu léků, např. předregistračních a poregistračních požadavků, a hodnotit dodržování těchto omezení;
f)    analyzovat údaje o spotřebě antibiotik a nákladech pro účely dozoru a srovnávání;
g)    podporovat na důkazech založené nemocniční pokyny pro užívání antibiotik pro běžné infekce a chirurgickou profylaxi;
h)    řídit soupis antibiotik ve vaší nemocnici (tj. seznam léčiv dostupných předepisujícím lékařům).

Co byste měli vědět

2.    Dodržování omezení soupisu léků i předregistračních a poregistračních požadavků u specifických antibiotik vede k nižšímu používání těchto antibiotik v podmínkách jednotek intenzivní péče [43].

3.    Lékárníkem vedený přechod z parenterální na perorální formu zlepšuje klinické výsledky (např. zkracuje dobu trvání parenterální terapie bez negativního vlivu na klinické výsledky) [56].

4.    Speciální žádanky omezují dobu trvání perioperační antibiotické profylaxe a snižují výskyt infekcí v místě chirurgického výkonu, spotřebu antibiotik i náklady [56].

5.    Lékárníci mohou na pohotovostních odděleních hrát mnoho úloh včetně poskytování zpětné vazby v reálném čase a konzultací týkajících se postupů při předepisování léčiv a identifikace lékových interakcí. To může zkracovat dobu trvání léčby a snižovat i celkové náklady na péči [77].

Co můžete udělat či na čem můžete spolupracovat

6.    Podporujte vytvoření a zavedení programu pro dohled nad používáním antibiotik v rámci vaší organizace [69,94].

7.    Poskytujte předepisujícím lékařům zpětnou vazbu i poradenství ohledně volby antibiotika, dávky, optimalizace doby trvání a cesty podání [31,94].

8.    Podporujte klinické lékaře při provádění vhodně načasovaného přechodu z parenterální na perorální formu [56].

9.    Zkontrolujte, zda se předepisování antibiotik řídí protokoly pro antibiotickou léčbu, vycházejícími z pokynů založených na důkazech. Pokud se v nemocnici či zdravotnickém zařízení setkáte s členy personálu porušujícími pokyny či protokoly, požádejte je o vysvětlení a poskytněte jim nástroje umožňující pochopit, co dělají nesprávně [69] [konsensus expertů].

10.    Shromažďujte a sdílejte údaje o spotřebě antibiotik a finančních nákladech na úrovni oddělení i nemocnice [56,76].

11.    Společně s předepisujícími lékaři poskytněte pacientům, kteří pokračují v terapii antibiotiky i po propuštění, informace o užívání antibiotik doma [31].

12.    Pravidelně pořádejte školení pro předepisující lékaře v nemocnicích ohledně uvážlivého používání antibiotik a účastněte se setkání zaměřených na zavádění nemocničních pokynů pro používání antibiotik založených na důkazech [31,53,94,95].