Lill-Karin

příběhy pacientů

Jmenuji se Lill-Karin; je mi 66 let, jsem bývalá učitelka, nyní v důchodu, a mám tři dospělé děti a pět vnoučat.

Od smrti manžela žiji sama a trávím čas četbou, šitím a vyšíváním, psaním básní a cestováním.

V Indii jsem byla několikrát, avšak nikdy jsem nenavštívila Kéralu, a tak jsem si v roce 2010 naplánovala cestu do tohoto indického státu a zařídila jsem si pobyt u místní rodiny.

Události se však velmi rychle začaly vyvíjet špatným směrem. Můj hostitel si mě vyzvedl na letišti, ale dříve, než jsem mohla spatřit město, se jeho auto srazilo s nákladním autem. Utrpěla jsem ošklivou zlomeninu nohy a do nemocnice mě vezli sanitkou, ve které jsem ležela na podlaze.

Po příjezdu do nemocnice jsem strávila dva dny ve velikém pokoji na plastovém lůžku, obklopena nemocnými lidmi.

Jednou za den mi přinesli umyvadlo s vodou, ale protože jsem měla zlomenou nohu, nemohla jsem se sama umýt ani si převléct šaty, a tak jsem tam v horku jenom ležela.

Nakonec mě přesunuli do soukromého pokoje a podstoupila jsem operaci za účelem náhrady kyčelního kloubu. V Indii se předpokládá, že v nemocnici o vás bude pečovat vaše rodina, takže jsem lékaře ani sestry příliš často neviděla. Bylo to několik velice osamělých týdnů, kdy mi jedinou společnost dělal můj hostitel, nakonec jsem však mohla odjet domů.

Po návratu do Norska jsem musela rovnou zpátky do nemocnice. Byla jsem sama na zvláštním pokoji a každý, kdo za mnou přišel na návštěvu, si musel obléci ochranný oděv.

Lékaři mi nalezli v moči bakterii rezistentní na antibiotika, která se do ní dostala v souvislosti se zavedením močového katétru během chirurgického zákroku v Indii. Nepociťovala jsem žádné příznaky infekce, přesto to bylo velice těžké období.

V mé rodině se narodilo dítě, takže se báli mě navštívit, aby se infekcí nenakazili. Přišla jsem také o svatbu a křtiny v rodině. Trávit čas v osamění pro mě tenkrát znamenalo hroznou ránu, cítila jsem se velice sklesle a nesmírně osaměle.

Také jsem se bála, že do rány po operaci dostanu infekci, protože hojení postupovalo pomalu.

Byly chvíle, kdy jsem si nebyla jistá, jestli přežiji.

Dnes jsem naštěstí zcela zdráva a bez infekce, po delší dobu jsem se však bála, abych nedostala rýmu nebo ještě něco horšího. Díky svému pobytu v nemocnici jsem se poučila o významu dodržování přísné hygieny a používání dezinfekčních mýdel na ruce a dezinfekčních prostředků pro čištění domácnosti jako prevence před bakteriálními onemocněními. Ani tato děsivá zkušenost mě však neodradila od cestování; už si plánuji další cestu do Kéraly. Věřím, že tentokrát skutečně poznám tento kout Indie a ne jen nemocnici.

Komentář: poznámky k případu

Při pobytu v Indii podstoupila Lill-Karin ortopedickou operaci a profylaktickou antibiotickou léčbu linezolidem. V nemocnici v Norsku byla hospitalizována pro nákazu bakterií Klebsiella pneumoniae přítomnou v moči, která byla rezistentní na řadu antibiotik. Lékaři se domnívali, že k usazení této bakterie v moči došlo v souvislosti se zavedením katétru během chirurgického zákroku v Indii.

Bakterie byla citlivá pouze na jediné antibiotikum - kolistin. Vykazovala rezistenci na všechna následující antibiotika: všechna betalaktamová antibiotika (peniciliny a cefalosporiny, karbapenemy a aztreonam), aminoglykosidy, fluorochinolony (např. ciprofloxacin), trimetoprim/sulfametoxazol a tigecyklin.

Zjistilo se, že izolát bakterie K. pneumoniae produkuje enzym karbapenemázu. Molekulární analýza prokázala, že izolát obsahuje gen odpovědný za produkci New Delhi metalo-beta-laktamázy (NDM-1), což je nový typ karbapenemázy. Tento gen byl nalezen u mnoha bakterií a rozšířil se po celém světě, přičemž způsobuje, že bakterie nesoucí tento gen jsou rezistentní na řadu antibiotik. K léčbě pak zbývá jen velmi málo antibiotik nebo vůbec žádná. V případě této pacientky byla bakterie citlivá pouze na kolistin, což je antibiotikum, které je třeba podávat nitrožilně a které může mít toxické účinky.

Po celém světě dochází ke zvýšení frekvence výskytu těchto vysoce rezistentních bakterií. Tyto bakterie, které mají potenciální schopnost překračovat hranice států, se často vyskytují u pacientů, které si předávají mezi sebou jednotlivá zdravotnická zařízení. Je důležité, aby lékaři dbali zvýšené opatrnosti v případě pacientů, u nichž se vyskytují bakterie s tímto typem rezistence na antibiotika. I když se tato forma rezistence vyskytuje ve Skandinávii zřídka, v Evropě byla zaznamenána řada dalších případů souvisejících s hospitalizací v zahraničí.